PAVEL TROJAN Jr. (*1984)
Pavel Trojan je absolventem oborů skladba a dirigování na Pražské konzervatoři, na Hudební fakultě pražské AMU vystudoval obory hudební management a skladba.
V letech 2010 až 2025 pracoval pro Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Nejprve měl na starosti marketing, PR, následně byl také tiskovým mluvčím. Od roku 2019 působil jako náměstek ředitele. V srpnu roku 2022 byl jmenován ředitelem obecně prospěšné společnosti Pražské jaro, jež je pořadatelem stejnojmenného mezinárodního hudebního festivalu, mezinárodní hudební soutěže a Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného.
Za jeho působení v čele festivalu se podařilo navýšit rozpočet o 40 mil. Kč na 130 mil. Kč ročně a rozšířit program Pražského jara o dva významné počiny: projekt SpringTEEN pro mladé publikum a doprovodný výtvarný projekt Art Salon, jehož vyústěním se stala každoroční benefiční aukce děl ve prospěch uměleckého rozvoje Pražského jara.
V červnu 2025 rezignoval na funkci ředitele festivalu Pražské jaro. „Máme za sebou jubilejní 80. ročník, který byl mimořádně úspěšný nejen umělecky, ale také ekonomicky. Podařilo se nám získat nové partnery, festival zaznamenal rekordní návštěvnost a tržby. Navzdory těmto skutečnostem jsem se rozhodl odstoupit z pozice ředitele Pražského jara, neboť mé vize o vedení a dalším směřování této instituce se dostaly do rozporu s představami členů umělecké rady festivalu. Pevně věřím, že se mému nástupci podaří se vší mírou odpovědnosti za finanční stabilitu Pražského jara o.p.s. naplnit požadavky umělecké rady a festival dále úspěšně rozvíjet. Vedení Pražského jara předávám v kladné ekonomické bilanci a přeji všem kolegům mnoho zdaru v další práci,“ uvedl v této souvislosti Pavel Trojan.
„Jsem hrdý na celé své funkční období a děkuji Pražskému jaru, že jsem dostal tuto příležitost, která mě zcela zásadně profesně zformovala," uzavírá Trojan.
Během jeho patnáctiletého působení na Pražském jaru se zasadil o vznik projektu pro mladé publikum nazvaného Rozkvět Pražského jara. Podílel se na rozvoji marketingu, především modernizaci v oblasti online kampaní a vzniku unikátního audio-vizuálního obsahu. Inicioval transformaci systému prodeje vstupenek (téměř 98 % vstupenek je prodáno online prostřednictvím webových stránek festivalu).
Při svém nástupu do pozice ředitele festivalu uvedl, že Pražské jaro považuje za mezinárodní festival světového renomé, ve kterém se v ideálním poměru mísí tradice i objevitelský duch. Deklaroval, že udělá vše pro to, aby se Pražské jaro pod jeho vedením rozvíjelo s odpovědností vůči slávě a historii festivalu, zároveň však energickým a moderním způsobem.
Pavel Trojan usiloval o rozšíření festivalového programu a jeho diverzifikaci. Ve spolupráci s dramaturgem festivalu a uměleckou radou přinesl nové koncertní formáty, podílel se na vzniku projektu Prague Offspring, jenž se zaměřuje na současnou hudbu, rozšířil mistrovské kurzy a vzdělávací programy, které oslovily širší spektrum diváků.
Zakládá si na podpoře rozvoje mladých talentů. Inicioval spolupráci s projekty podpory a mentorství pro mladé hudebníky, které jim umožňují vystoupit na prestižním pódiu festivalu Pražské jaro. To považuje za důležitý příspěvek k budoucímu rozkvětu hudební scény a přilákání pozornosti mladé generace ke klasické hudbě. V tomto kontextu je sehrává důležitou roli také Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro.
Od roku 2022 do srpna 2025 byl rovněž prezidentem Asociace hudebních festivalů České republiky.
(aktualizace červenec 2025)
PAVEL TROJAN Jr. (*1984)
Ve věku pěti let se pod vedením profesorky Magdy Jiříkovské začal věnovat hře na klavír. Hudbu začal komponovat během studií na gymnáziu, kdy podle stejnojmenné knihy Romaina Rollanda napsal muzikál Petr a Lucie (2000). Povzbuzen vřelým přijetím se rozhodl skladbu studovat – byl přijat na Pražskou konzervatoř do třídy profesora Eduarda Douši. Vedle komorní tvorby složil také hudbu k několika francouzským animovaným filmům a dokončil druhý muzikál – Alena (2002). Jako svou absolventskou skladbu napsal Vokální symfonii R.U.R. (2006) pro soprán, mezzo-soprán, baryton, smíšený sbor a symfonický orchestr volně inspirovanou Čapkovým dramatem. Ve studiu skladby pokračoval u prof. Václava Riedlbaucha na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze (HAMU), kde taktéž absolvoval obor Hudební management.
Na Pražské konzervatoři také vystudoval obor dirigování, a to pod vedením profesorů Košlera, Farkače a Němcové. V lednu 2012 úspěšně absolvoval s Talichovým komorním orchestrem, kde v premiérovém uvedení zazněla Fantazie pro housle a orchestr mladého skladatele Jiřího Kabáta.
V listopadu 2012 dirigoval PKF – Pražskou komorní filharmonii na benefičním koncertu pro Výbor dobré vůle Olgy Havlové. V březnu 2013 se představil se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu v pražském Rudolfinu a v květnu 2014 jako dirigent debutoval na Pražském jaru, kde řídil Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK v Obecním domě. V říjnu 2014 v čele Juventus Collegium FOK poprvé vystoupil na festivalu Struny podzimu, kde v říjnu 2015 opětovně účinkoval. V dubnu 2015 s velkým úspěchem debutoval s Janáčkovou filharmonií Ostrava, v květnu 2015 pak poprvé stanul v čele Komorní filharmonie Pardubice. V srpnu 2015 poprvé vystoupil s Plzeňskou filharmonií na festivalu v Kladrubech a v září rovněž na openair galakoncertu v rámci projektu Plzeň - město kultury 2015. V listopadu 2015 dirigoval slavnostní galakoncert, kterým byl zahájen 48. ročník mezinárodní klavírní soutěže Virtuosi per musica di pianoforte. Od roku 2017 spolupracuje s Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích, kde ve světové premiéře uvedl muzikál Kronikáři skladatele Davida Hlaváče.
V letech 2016-2020 byl pedagogem Pražské konzervatoře, kde vedl ansámbl Prague Conservatory Modern zaměřený na uvádění současné hudby. V roce 2017 se soubor pro jeho vedením stal absolutním vítězem soutěže Concerto Bohemia pořádané Českým rozhlasem.
Pro slavnostní otevření evangelického kostela Jana Milíče z Kroměříže na pražském Chodově napsal kantátu Milicius (2007). V červnu 2009 zazněl v premiérovém nastudování Symfonického orchestru Českého rozhlasu v pražském Rudolfinu jeho písňový cyklus Julie – Jane zkomponovaný na texty britského básníka Thomase Hardyho. V dubnu 2010 byla poprvé uvedena jeho Sinfonietta pro komorní orchestr volně inspirovaná Bulgakovovým románem Mistr a Markétka a v létě roku 2011 v premiéře zazněla orchestrální suita Sulamit. V říjnu 2013 zakončil svá studia skladby na pražské HAMU premiérou Vokální symfonií č. 2 “Člověk a vesmír”zkomponované na texty svého dědečka Jakuba S. Trojana.
Na přelomu let 2008 a 2009 studoval několik měsíců skladbu pod vedením Juliana Philipse v Londýně, kde také složil hudbu k tanečnímu představení Pecking Order (v londýnském divadle The Place).
Komponuje hudbu k divadelním inscenacím, především režiséra Pavla Ondrucha – Julius Zeyer: Sulamit (2010), Dario Fo: Náhodná smrt anarchisty (2010), Karel Čapek: Bílá nemoc (2010), Joe Penhall: Bavič(2011), Emily Brontëová – Pavel Ondruch: Na větrné hůrce (2011). Zkomponoval také hudbu k inscenaci Goldoniho Poprasku na laguně (režie Kateřina Glogrová, Divadlo DISK) či k filmu Davida Krále Rok 66(2010). V roce 2012 byl s velkým ohlasem ve Východočeském divadle Pardubice uveden scénický melodram Trójanky podle Eurípidovy hry.
Od ledna 2012 byl v pražském Divadle Semafor uváděn muzikál Sedmero havranů, ke kterému zkomponoval hudbu. V březnu 2023 měl v plzeňském Divadle J. K. Tyla premiéru jeho muzikál Orlando (libreto Tereza Březinová, režie Jakub Čermák).
Od dětství hrál v divadle – začínal coby člen Dětské opery Praha na půdě Divadla Kolowrat, později se objevil v hlavních rolích muzikálů Rychlé šípy a Bylo nás pět (uváděno v Divadle Na Vinohradech a ve Stavovském divadle). Věnoval se také televiznímu herectví – v České televizi ztvárnil hlavní roli v seriálu Karla Smyczka Dobrá čtvrť, později účinkoval v seriálu Pojišťovna štěstí. Vystupoval také v představeních pražského Divadla Viola.