Dirigent

Komorní filharmonie uspořádala v neděli 13. prosince 2015 tradiční vánoční koncert. Jeho první polovina však zcela tradiční nebyla. Filharmonikové pozvali brněnskou multi-žánrovou skupinu Svítání, která spojila své síly se žáky Základní školy a Praktické školy Svítání v Pardubicích. Tato škola pečuje o lidi s různým hendikepem. Milé vystoupení obou Svítání za doprovodu filharmoniků přijali posluchači ve zcela zaplněné Sukově síni Domu hudby v Pardubicích s velkými sympatiemi.

Druhá polovina večera patřila České mši vánoční Jakuba Jana Ryby. Letos vzpomínáme 250. výročí narození tohoto skladatele, který je autorem snad nejoblíbenějšího českého vánočního díla, které ani letos nemohlo chybět v programu vánočního koncertu KFP. Oblíbenou "Rybovku" tentokrát provedl Smíšený sbor Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, jako sólisté se představili Lucie Vagenknechtová, Jana Prouzová, Ondřej Socha a Jaroslav Patočka.

Taktovky se ujal mladý český dirigent Pavel Trojan.

Krásný předvánoční hudební večer!

Pavel Trojan Jr. již podruhé vystoupil v rámci festivalu Struny podzimu. V programu pro dětské publikum dirigoval slavné melodie Edvarda Griega, Dmitrije Šostakoviče či Johannesa Brahmse.


17. října 2015, Divadlo Minor

Divadelní koncert klasické hudby s pohádkovou zápletkou pro celou rodinu. Princezna Melodie je vězněna náladovým černokněžníkem. Na scénu však přichází odhodlaný hrdina s dirigentskou taktovkou, který s vydatnou pomocí komorního orchestru dokáže splnit nelehké hudební úkoly a princeznu zachránit. Přijď se zaposlouchat do slavných i méně známých melodií mistrů klasické hudby napříč barokem, klasicismem i pozdním romantismem a seznam se s tím, co všechno dokáže hudba vyjádřit.

Scénář a libreto: Tereza Karpianus
princezna (soprán): Irena Pohl Houkalová
černokněžník: Josef Wiesner
Dirigent: Pavel Trojan Jr.

Fotografie (c) Struny podzimu - Petra Hajská

Pavel Trojan Jr. poprvé dirigoval Plzeňskou filharmonii. Stalo se tak na festivalu v Kladrubech 15. srpna 2015 a následně na open-air koncertu v Plzni 14. září.
V pestré dramaturgii koncertu zazněla díla Leonarda Bernsteina, Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Arama Chačaturjana či legendy filmové hudby, Ennia Morriconeho.

Plzeňský deník po koncertu napsal:
...orchestr s programem Promenádní gala 2015 vystoupil pod taktovkou Pavla Trojana na náměstí Republiky a pošmourné odpoledne doslova prozářil....

Pavel Trojan Jr. poprvé v čele Komorní filharmonie Pardubice.


6. 5. 2015
10 . ročník festivalu Kocianovo Ústí

Komorní filharmonie Pardubice
Meng Jia Lin – housle
Pavel Trojan Jr. – dirigent

Pavel Trojan Jr. debutoval jako dirigent v čele Janáčkovy filharmonie Ostrava.

Janáčkova filharmonie Ostrava
23. 04. 2015
18:00 hod

Johann Friedrich Fasch: Koncert pro trubku a orchestr D dur
Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro klavír a orchestr č. 21 C dur KV 467
Ferdinand David: Concertino pro trombon a orchestr op. 4
Bohuslav Martinů: Koncert pro klavír a orchestr. č. 1 D dur H 149

Účinkují:

Magdalena Hrudová, Monika Vavříková – klavír
Jakub Halata – trubka
Vít Pospíšil – trombon
Pavel Trojan Jr. – dirigent

Pavel Trojan Jr. vystoupí v rámci festivalu Struny podzimu. V programu pro dětské publikum bude dirigovat slavné scény z Prokofjevova baletu Romeo a Julie.


18. října 2014, Divadlo Minor
V sobotu 18. října 2014 se v pražském Divadle Minor v rámci festivalu Struny podzimu uskutečnilo představení “Romeo a Julie”, které Pavel Trojan Jr. dirigoval. Mladému publiku se představila hudba ze stejnojmenného baletu S. Prokofjeva, opery Ch. Gounoda a muzikálu West Side Story skladatele Leonarda Bernsteina.
Fotografie z představení hovoří za vše :-)
příběhem provází: Filip Jevič
soprán: Irena Pohl Houkalová
dětské role: Klára Dohnalová a Matyáš Urbánek
dirigent: Pavel Trojan Jr.

Juventus Collegium FOK

(c) Struny podzimu, Petra Hajská

"…České orchestry a soubory připravily pro Pražské jaro nejeden zajímavý program. Asi největší pozornost vzbudili Pražští symfonikové (18. 5.), když za jejich pultem stanul ve Smetanově síni při “debutu Pražského jara” Pavel Trojan junior. Mladý skladatel, dirigent, moderátor a herec se prezentoval ve velmi ambiciózním programu. Symfonická báseň V Tatrách Vítězslava Nováka měla přitom nejen popisnost a naléhavost, ale i přesvědčivou výstavbu, baletní suita Pták Ohnivák Igora Stravinského veškerou barvitou proměnlivost a virtuozitu a skladba s názvem Variace na téma a smrt Jana Rychlíka od Otmara Máchy potřebnou přehlednost, gradaci i náladu. Ani doprovod skvělého pianisty Romana Rabinoviche v Klavírním koncertu č. 2 Sergeje Rachmaninova nepůsobil nijak bezradně či opatrně. Byl to debut bez soutěžních doporučení, bez předchozích vystoupení, tedy překvapivý, ale nebyl to omyl – naopak: velkorysá příležitost, kterou Trojan dostal a nepromarnil. Nyní jde ovšem o to, co bude dál…"

–– Petr Veber, slovenský hudební časopis “Hudobný život” (7–8/2014)


Reportáž České televize z příprav debutového koncertu na Pražském jaru 2014. Moderuje Jitka Novotná, režie Martin Kubala.


Sledovat on-line zde.

Reportáž České televize z příprav debutového koncertu na Pražském jaru 2014. Moderuje Jitka Novotná, režie Martin Kubala.


Sledovat on-line zde.

Český systém základních uměleckých škol je světovým unikátem, který nese své plody. Příkladem může být devětadvacetiletý dirigent Pavel Trojan, který v ZUŠ začínal. Naposledy dirigoval na Pražském jaru.


Ze ZUŠky na Pražské jaro
Již druhý ročník Týdne uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby nabízí stovky kulturních aktivit od celostátních přehlídek a festivalů až po drobné lokální akce. Do programu přispělo na 150 pořadatelů, převážně občanských iniciativ a základních uměleckých škol. Přes 1 300 českých ZUŠ navštěvuje zhruba čtvrt milionu žáků.
"Zájem o umělecké vzdělávání je obrovský. Faktem je, že síť základních uměleckých škol v České republice je vůbec největší na světě. I malinké základní umělecké školy v příhraničí mohou zjišťovat nadání a talent svých občánků," říká Jiří Stárek, ředitel Základní umělecké školy Hostivař, kde před lety studoval také Pavel Trojan.

Naivní bláznovství
V neděli se talentovaný dirigent a skladatel představil na prestižní přehlídce Pražské jaro, kde úspěšně vedl Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. "Nemůžete samozřejmě konkurovat zkušenostem, které mají starší dirigenti, takže snad to jediné pozitivní, co do toho můžete vnést, je naivní bláznovství," usmívá se Pavel Trojan.
Šance pro talenty do dvaatřiceti let je novinkou festivalu. Každý rok se díky ní představí nová naděje klasické hudby. S myšlenkou přišel šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek, který si svoje těžké začátky stále dobře pamatuje, a rozhodl se proto mladé muzikanty podpořit. I devětadvacetiletý Trojan svým talentem slouží mladším. Na ZUŠce, kde kdysi sám studoval, nyní vyučuje dirigování a vede smyčcový orchestr.
Právě o hudbu je na ZUŠ obecně největší zájem. Naučit se hrát na hudební nástroj chce 60 procent z těch, kteří se na školu hlásí. "Klavír patří mezi nejoblíbenější nástroje, myslím, že pořád vede. Za léta, co učím, mi prošlo rukama hodně klavíristů. Jsem ráda, že hodně z nich víko ještě nezavřelo," říká Věra Fojtíková ze ZUŠ Frýdek-Místek. Nejmenší zájem je naopak o literárně-dramatické obory, kterým se věnují jenom čtyři procenta dětí.
Probíhající Týden uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby potrvá do 25. května. "I amatérské umění patří k národnímu kulturnímu bohatství, tak mu pojďme naproti," říká moderátorka Jolana Voldánová, která je tváří projektu. Různé akce Týdne se konají po celé republice (podívejte se na stránky projektu).

Více v reportáži České televize zde.

První festivalový víkend Pražského jara přinesl několik událostí. Vedle recitálu Adama Plachetky nadchl i lotyšský houslista Gidon Kremer se souborem Kremerata Baltica a zahajovací koncert nové řady Debuty s Pavlem Trojanem ml.

Kremer v Praze potvrdil pověst angažovaného umělce a ve třech dílech z dvacátého století složil v pátek večer v Rudolfinu poctu našemu Luboši Fišerovi, Leonardu Bernsteinovi a svému krajanovi Artursi Maskatsovi.
Zejména Fišerův Kříž, napsaný pod dojmem událostí roku 1968, vyvolal nadšení publika ve vyprodaném sále. Kremer byl také prvním, kdo na festivalu vzpomněl obětí ukrajinské krize a přidal skladbu Ukrajince Valentina Silvestrova Serenáda.
Orchestr s litevskou dirigentkou Mirgou Gražinyté-Tylou zaujal úchvatným podáním Ščedrinovy suity Carmen a přidávaným Mahlerovým Adagiettem z 5. symfonie. Na koncert, který byl zatím největší událostí festivalu, navázal v neděli ve Smetanově síni Obecního domu dirigent Pavel Trojan s orchestrem Pražských symfoniků FOK. Debutující dirigent (řada je určena umělcům do 32 let) zvládl přesvědčivě náročný program a zaujal především v dílech Otmara Máchy a Igora Stravinského. V Rachmaninově Druhém klavírním koncertu exceloval izraelský sólista Roman Rabinovich.

Vladimír Říha, Právo

Nedělním koncertem ve Smetanově síni Obecního domu debutuje na festivalu mladý dirigent Pavel Trojan. Bude řídit Pražské symfoniky FOK se skladbami Vítězslava Nováka, Sergeje Rachmaninova, Otmara Máchy a Igora Stravinského. Trojan, dirigent a skladatel (nedávno uvedl v Semaforu muzikál Sedmero havranů), působí na festivalu jako tiskový mluvčí.


Jak se z tiskového mluvčího festivalu stane dirigent jednoho z koncertů?
Možná je to naopak - z vystudovaného dirigenta a skladatele se stal tiskový mluvčí festivalu. Na Pražské konzervatoři jsem vystudoval postupně skladbu a dirigování a v minulém roce jsem zakončil studia skladby na pražské HAMU. Od devatenácti let jsem pracoval na Pražském jaru jako výpomoc v tiskovém středisku, které poskytuje informační servis novinářům. Práce mě ohromně bavila, měl jsem příležitost poznat, co obnáší organizace festivalu, pozorovat při práci světové umělce. A před třemi lety mě oslovil ředitel Pražského jara Roman Bělor, zda bych nechtěl pro festival pracovat celoročně. Na HAMU jsem vystudoval také hudební management, takže to byla pochopitelně nabídka, která se neodmítá. Měl jsem ohromné štěstí.

Tak jste se stal mluvčím, ale kdo vás objevil pro festival jako dirigenta?
Před rokem jsem dostal příležitost dirigovat Symfonický orchestr Českého rozhlasu a v pražském Rudolfinu uvést premiéry dvou mladých českých skladatelů. Na generálku se přišel podívat dirigent Jiří Bělohlávek a na základě této zkušenosti mne potom navrhl jako adepta na Debut Pražského jara, Je to jedna z mnoha iniciativ, kterými festival podporuje umělce na začátku jejich dráhy.

Jak jste to přijal?
Obrovsky. Velmi si vážím odvahy a velkorysosti dirigenta Bělohlávka a vedení festivalu. Vždyť právě dirigent je na začátku své dráhy absolutně závislý na důvěře a odvaze pořadatelů. Co je dirigent bez orchestru? Houslistovi stačí housle a může koncertovat, klavíristovi klavír. Mladý dirigent nezbytně potřebuje odvahu pořadatelů, že mu svěří orchestr, jinak umělecky nemůže růst.

Známe vás též jako skladatele, dříve i herce. Čemu se hodláte nyní věnovat?
Hudba mě naplňuje nejvíce. Kdyby taková situace v životě jednou nastala, abych si mohl vybrat, nejraději bych dirigoval a komponoval.

Dirigoval jste předtím již tak velký orchestr jako FOK?
Měl jsem příležitost spolupracovat se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a byl to pro mě mimořádně silný a pozitivní zážitek.

Měl jste vliv na výběr skladeb vašeho koncertu?
Umělecké radě festivalu jsem předložil několik variant programu a nedělní program vznikl kombinací několika variant. Jsem šťastný, že mi bylo umožněno dirigovat hudbu pozdního romantismu, přelomu 19. a 20. století, která je mému srdci nejbližší. Debutový koncert Pražského jara je koncipovaný tak, že mladý dirigent se má představit spolu s mladým sólistou. Klavírista Roman Rabinovich z Izraele má za sebou skutečně znamenité úspěchy. Je vítězem Rubinsteinovy soutěže, v deseti letech debutoval s Izraelskou filharmonií. Rachmaninovův Druhý klavírní koncert byl jeho návrhem, který jsem s radostí přijal.

Co vás čeká po festivalu?
Několik dní oddechu a pak intenzivní příprava dalšího ročníku - vždyť v roce 2015 Pražské jaro oslaví kulaté jubileum 70. ročníkem, a tedy spousta práce pro tiskového mluvčího.

Vladimír Říha, Právo

Konal se na počátku Velikonoc (28. 3.) a naplněný sál Rudolfina svědčil o tom, že nešlo jen o interní záležitost učiliště, ale o plnohodnotný koncert sezony za účasti předního pražského profesionálního tělesa. Symfonický orchestr Českého rozhlasu se naplno angažoval ve svém velkém obsazení v partiturách, náročných v mnoha ohledech. V úvodu se nejdříve představil Smyčcový orchestr Pražské konzervatoře řízený Karlem Doležalem s poeticky hravými Tanci pro harfu a smyčce Clauda Debussyho. Harfistka Barbora Plachá předvedla vysokou technickou dispozici i smysl pro jemné sonické odstíny s akcentem na výrazové kontrasty částí Danse sacrée a Danse profane.

Dva absolventi konzervatoře získali v konkurzu na orchestr jako zvláštní prémii doprovod SOČR. I když východiska obou mladých skladatelů byla rozdílná i vzhledem k žánru, který zpracovali, v křtu před publikem obstáli. Jiří Kabát je původním vzděláním a praxí aktivní interpret s širokou specializací, který souběžně studoval skladbu a dirigování. Jeho Symfonie No. I Te Deum pracuje se zvukově dominantním partem varhan. Členové SOČR interpretačně stavěli na orchestrační nápaditosti a současně určité koncíznosti hudebního materiálu, který nevylučoval pestrost jednotlivých vět. Allegro frenetico nešetřilo zvukem žesťů a dynamickou hybností. Andante jakožto variace na protestantský chorál oslovilo překvapivě i rozverným veselím, symbolika zvonů v závěru připomenula čas bohoslužeb. Scherzo symfonie je svižné, ozývají se melodické šlehy, žesťová frulata a čerpá se z nezvyklých sólových vstupů tuby či kontrafagotu. Závěrečná věta cituje melodii Te Deum. Uplatňuje velký zvuk orchestru, bohatě obsazené bicí, specificky rozmístěné na scéně. Kombinace nástrojů je opět rafinovaná, od působivých dvojhlasů až k impozantní upomínce chorálu ve všech žestích.

Další skladbou večera byl balet na námět Carollovy Alenky v říši divů Jana Ryanta Dřízala. Uvést hudbu k baletu bez scénického provedení může být tak trochu riziková záležitost (něco jiného jsou poslechové suity, jak je známe z díla Čajkovského či Prokofjeva). Zde šlo o to udržet napětí a orientovat se v třinácti dějových obrazech baletu bez vizuální složky. I díky interpretům Dřízal oslovil publikum osobitou sonickou představivostí, využívající mezní technické a barevné možnosti nástrojů, pracoval s protiklady hutného zvuku orchestru, kombinacemi skupin, i řídkou partiturou se symbolicky volenými sóly. Alenčin svět na pomezí alegorie a reality vyšperkoval názvuky na Stravinského, Xenakise i vlastními „sémantickými“ ikonami (falešnost kočky Šklíby je ztělesněna čtvrttónovými houslemi, fanfáry se prolínají s tématy Srdcové královny zrcadlově jako na hracích kartách atd.). Na své si přišli hráči na perkusní nástroje, rozmístěné různě v orchestru a využívající zvuků kovových, dřevěných a také kombinovaných se syntezátorem a řehtačkou. Náročná role byla předepsána žesťům (zvláště pozouny, tuby, saxofon), různé artikulaci smyčců (pizzicata), zaujal i zvláště těkavě traktovaný klavír. Pozornost osvěžily vstupy tanců v jednotlivých částech: od valčíku (2) k bizarnímu Tanci podivných tvorů (5), po Paželví čtverylku (11) k osvobozujícímu tanci Alenky (12). Hudba se v průběhu harmonicky rozsvěcuje a zatemňuje, velkou roli hraje dynamika (10, 12).

Ovace ve stoje, kterými publikum koncert zakončilo, patřily bezesporu i orchestru a dirigentu večera, kterým byl Pavel Trojan Jr. Jeho vnímání hudby je podloženo úspěšnou tvorbou skladatelskou. Taktovky se ujal s dynamickou vervou i disciplínou a věrohodně vedl posluchače k rozluštění asociací a porozumění hudbě tohoto večera.
–– Olga Kittnarová, Hudební rozhledy, 06/2013

Talichova komorní filharmonie
19. ledna 2012
Koncertní sál Pražská konzervatoře